Temirtau
Město leží při řece Nura, na břehu Samarkandské vodní nádrže, severozápadně od Karagandy.
Skupinu prvních osadníků tvořilo 40 rodin, které přišly ze Samary v rámci stolypinových reforem zemědělství. Usadili se 15. června 1905 na levém břehu Nury. Nově založenou osadu nazvali Žaur podle kopce na protějším břehu. Sídlo dostalo v roce 1909 nové jméno – Samarkandskij. První škola a první nemocnice byla postavena v roce 1911.
Kvůli rozvoji těžby a využití černého uhlí Karagandské pánve byla k sídlu přivedena kanálem voda. V roce 1939 byla na řece Nura postavena vodní nádrž o rozměrech 20×300 m, přetrvala do roku 1961. V roce 1934 začala stavba elektrárny, první blok byl spuštěn v roce 1942. Ačkoli železárna nebyla zcela dokončena, proběhla v roce 1944 první tavba oceli v Siemensově–Martinově peci.
Sídlo získalo status města 1. října 1945 a s ním i nynější jméno. Mezi lety 1947 a 1949 byli v blízkém táboře drženi japonští váleční zajatci.
V roce 1950 byl založen Karagandský metalurgický kombinát, známý také jako Kazachstanskaja Magnitka. Výstavba nových cechů jihovýchodně od města byla prohlášena Všesvazovou stavbou mládeže a sjeli se na ni mladí úderníci z celé země i ze zahraničí. V roce 1959 zde propukly nepokoje provázené násilnostmi, neboť dělníci byli nespokojeni s ubohými pracovními i životními podmínkami, s poruchami dodávek vody, potravin a jiného zboží, nedostatkem nástrojů ap., které byly výsledkem chyb v řízení. Při násilnostech bylo zabito 16 dělníků, 27 zraněno, 70 odsouzeno a uvězněno. Při potlačování nepokojů byli zraněni 103 příslušníci vojsk ministerstva vnitra.
V roce 1960 byla odpíchnuta vysoká pec č. 1. V sedmdesátých letech byl postaven nový sportovní komplex, kde je 50 m bazén, stadion s kapacitou 15 tisíc diváků, hokejový stadion s krytým kluzištěm. V roce 1972 byl otevřen Palác kultury hutníků, poté byl v roce 1978 zpřístupněn veřejnosti rekreační park Vostok ve východní části města. V roce 1984 bylo postaveno sídliště Zenica pojmenované na počest partnerského města v Bosně a Hercegovině.
Mapa - Temirtau
Mapa
Státní území - Kazachstán
Kazachstánská vlajka |
Území Kazachstánu bylo ve starověku osídleno turkickými kočovníky. Ve 13. století území ovládli Mongolové vedení Čingischánem. Rusové začali kazašskou step postupně ovládat od 18. století. Do poloviny 19. století včlenili celé území dnešního Kazachstánu do Ruské říše. Po roce 1923 se stalo součástí Sovětského svazu, od roku 1936 jakožto Kazašská sovětská socialistická republika. Kazachstán během rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 vyhlásil nezávislost, byť jako poslední ze sovětských republik. Do čela země se postavil prezident Nursultan Nazarbajev a zůstal v něm až do března roku 2019. Jeho režim býval charakterizován jako autoritářský. Země však zažívá mohutný ekonomický rozvoj. Kazachstán se postupně stal ekonomicky dominantním státem střední Asie, produkuje 60 % HDP tohoto regionu, především díky rozsáhlé těžbě ropy a zemního plynu.
Měna / Jazyk (lingvistika)
ISO | Měna | Symbol | Platné číslice |
---|---|---|---|
KZT | Tenge (Kazakhstani tenge) | ₸ | 2 |